Zánět sedacího nervu

Zánět sedacího nervu

Sedací nerv, odborně nervus ischiadicus, je největší nerv lidského těla, který vystupuje z míchy v místech, kde bederní páteř přechází v křížovou. Jedná se o nesmírně důležitý nerv, který inervuje převážnou část dolní končetiny. Jako každý orgán lidského těla, i sedací nerv je ohrožen zánětlivým onemocněním, ke kterým dochází vlivem změn anatomických struktur, například při výhřezu meziobratlové ploténky, nebo u rozložení meziobratlového skloubení.

Vznik zánětu sedacího nervu

Zánět sedacího nervu je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacího nervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky, nebo degenerativními změnami páteře. Zánět sedacího nervu může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá také celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Zánět sedacího nervu se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle, či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Zánět sedacího nervu se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit. V neposlední řadě je třeba zmínit i autoimunitní onemocnění, kdy se imunitní systém člověka obrací proti vlastním nervovým buňkám periferních nervů a poškozují je.

Příznaky zánětu sedacího nervu

Dominantním příznakem zánětu sedacího nervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacího nervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení, nebo mrazení. Někdy může zánět sedacího nervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí takzvanou úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama. Kromě bolesti se vyskytuje i motorický deficit zadní strany bérce a proto pacient není schopen stoupnout si na špičky, nebo zanožit. Může být snížen i reflex Achillovy šlachy.

Diagnostika zánětu sedacího nervu

Diagnostika zánětu sedacího nervu vyplývá především z anamnézy a fyzikálního vyšetření. Je zapotřebí prokázat příčinu zánětu sedacího nervu i pomocí zobrazovacích metod, kdy je jako první indikován rentgen. Toto vyšetření je schopno odhalit většinu z organických onemocnění páteře. Pro verifikaci vyhřezlé meziobratlové ploténky je nezbytné provést magnetickou rezonanci, nebo počítačovou tomografii.

Léčba zánětu sedacího nervu

V počáteční fázi zánětu sedacího nervu je v rámci léčby indikován klid na lůžku a tvrdá rovná matrace na spaní. Zánět je léčen pomocí studených nebo teplých obkladů, vířivou vanou, střiky, či fyzioterapeutickými zákroky. Jako doplňková léčba je někdy používána akupunktura. Proti bolestem jsou podávána analgetika. Při léčbě by se měl pacient vyvarovat jakékoliv tělesné námahy. Pokud je léčba neúspěšná a bolesti nesnesitelné, je někdy přikročeno k operaci vyhřezlé ploténky.

Prevence zánětu sedacího nervu

Prevence proti zánětu sedacího nervu je poměrně snadná, doporučuje se především dostatek zdravého pohybu. Je doporučována jóga, pravidelné protahování, či rehabilitační cviky na uvolnění zad. Je také důležité dbát na správné držení těla a pečlivý výběr matrace na spaní, či pracovní židle. Pokud zrovna netrpíte akutními příznaky, je vhodné též navštěvovat masáže.